Davídek má první narozeniny. Rodina už se skoro nevejde do žádného bytu, a tak Davidovi uspořádají oslavu pod širým nebem v krásném sadu. Ditin bratr Honza přijde s jednou z kapel, se kterou hraje na basu, sadem vlají fábory a uprostřed stojí velký stůl. Dita ho věnovala Davidovi a jeho malým kamarádům. Upekla mu podle svého receptu zdravý dort, na který mu umlela „vlastní“ mouku, pro Davidovy kamarády, bratrance a sestřenice mini brownies a pro dospělé ředkvičkový salát.

Velký výlet za italskou kuchyní a jejími zdroji pokračuje. Dita uvaří a dobře ochutí těstoviny, olivy se pak ocitnou spolu s houbami v pečené dýni a jako sladkou tečku za italskou cestou upeče z olivového oleje piškot.

Dita je velká vyznavačka sladkostí a buchet na plech obzvlášť. Ze zkušeností svého dětství, kdy její babička pekla Ditě své buchty na všechny výlety, někdy i do kina, uspořádá „den buchet na plech“. Do Horšovského Týna, kam má jen pár kilometrů z chalupy, pozve Jakuba Žáčka, aby ho pohostila ve stylu své babičky. Upeče si předem koláč s malinami, rebarborovou buchtu a nakonec skořicový koláč se zakysanou smetanou. Všechny je krásně zabalí a vydá se s Jakubem na celodenní výlet – s buchtami.

Dita se vydává na Slovensko a cíl je jasný. O Závadě, malé vesnici na Spiši, odkud pochází mámina kamarádka Věra, slyšela v životě milionkrát. V Ditině rodině se používají slova ze spišského nářečí jako štrymflagy, kydla, vaří se halušky a džatky, někdy také husa. Dita ví, kdo je Palčík a kdo „paní z konca.“ Teprve teď je chce poznat osobně a dozvědět se od nich, jak vaří. Nejen je – vydá se také na kolibu, potká baču, dozví se, jak se dělá skvělá brynza, jde se s „paní z konca“ pomodlit a s Palčíkem na cintorín, kde skoro na každém hrobě stojí jméno Repaský. Jmenuje se tak Palčík i „paní z konca“. A tak se Dita stane na pár dnů Ditou Repaskou, která umí vařit pěkně spišsky.